Josef Vaculík

S něčím si poradíme sami, s něčím musí pomoci stát

České zemědělství a potravinářství v poslední době utržilo několik proher: nejprve společnost Interspar přestala odebírat maso od našich chovatelů, poté jsme v Bruselu neuspěli se žádostí na změnu vyplácení zemědělských dotací. Vrásky na čele nám dělá i nevyvážená zemědělská politika Evropské unie. To vše jsou věci nutné k zamyšlení.

Je na tom naše zemědělství tak špatně? Jsme ještě schopní v tvrdém konkurenčním boji obstát? Z hlediska vlastní zkušenosti pevně věřím že ano. A to nemluvím jen jako senátor a politik, ale také jako aktivní zemědělec a vinař.

Nemá-li to ovšem jít s naším zemědělstvím z kopce, musíme splnit několik důležitých požadavků. Především se musíme držet starého hesla, že kvalita je lepší než kvantita. Nejakostním zbožím totiž na současném trhu nejenže neprorazíme, ale navíc si uřízneme pořádnou ostudu. Počítejme však s tím, že kvalita stojí peníze. A to jak kupujícího, tak výrobce. Kromě zvyšování kvality výroby musíme zvyšovat i úroveň reklamy, marketingu a prodeje, které jsou pro náš úspěch nezbytné. A stejně jako v případě kvalitní výroby: všechno stojí peníze. Spolu s tím vším potřebujeme i kvalitnější infrastrukturu na venkově, lepší dopravní dostupnost, pomoc úřadů při získávání evropských dotací a tlak státu na změny v rozložení společné evropské zemědělské politiky. Takovým výčtem bych mohl pokračovat pěkně dlouho, protože toho, co musíme zvládnout, je opravdu hodně. V něčem si pomůžeme sami, v něčemnámmusí pomoci stát.

Tou základní věcí, která by pomohla nejen zemědělcům, ale venkovu jako celku, by byla změna zákona o rozpočtovém určení daní. Tento zákon je dnes nastaven jednoznačně diskriminačně ve prospěch velkých měst a v neprospěch malých obcí. Díky nepoměrnému toku peněz může například Praha snít o své olympiádě v době, kdy my mnohdy nemáme ani na zaplátování obecní silnice.

Velká města samozřejmě nechtějí na stávajícím systému nic měnit. Uvidíme tedy, jak se k celé věci postaví Ústavní soud, k němuž jsme jako senátoři podali stížnost.
Jak soud dopadne samozřejmě nevíme. Jedno je ale jisté. Špatné rozložení rozpočtového určení daní poškozuje život na celém venkově. A pokud nechceme, aby se vesnice vylidnily, musíme podporovat ty, které ještě neopustila chuť na venkově podnikat a něco na něm dokázat. A zvláště to platí v oblasti zemědělství a potravinářství.

Slovácký deník, 20. 4. 2007