Josef Vaculík

Evropské noviny | 21.12.2007 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Jan Štifter

Evropská unie stojí na křižovatce - chce podporovat energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů, jako cíl si klade rok 2020, kdy by měly právě obnovitelné zdroje pokrývat 20 procent energetické spotřeby. Na druhou stranu však není ani proti atomu - šéf Evropské komise dokonce nedávno vyzval sedmadvacítku, aby se více zaměřila na jaderné elektrárny. Problém se přenáší i na Českou republiku, Praha stále řeší, jak postupovat v otázce jaderné elektrárny Temelín, zda naplnit původní sovětské plány a vybudovat další dva reaktory nebo hledat jiné cesty.

Evropská komise chce zvýšit pokrytí energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů. Podle předběžného návrhu by například obchodníci museli povinně používat certifkáty pro obchodování s obnovitelnými zdroji.
Už letos v březnu se čelní představitelé Unie dohodli, že do roku 2020 bude pětina energetické spotřeby kryta z vodní, větrné nebo solární energie či biomasy, tedy z obnovitelných zdrojů. Dohodli se také, že Evropa bude biopaliva z deseti procent využívat i v dopravě, do roku 2020 by měla být dostupná i druhá generace biopaliv a bude možné vytvářet směsi standardních paliv a biopaliv. Členské státy by navíc měly vydávat záruky původu výrobcům tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Někteří tuzemští politici takovou snahu dopředu zavrhují. Tvrdí, že jsou cíle nadsazené. "Dosáhnout dvaceti procent energie z obnovitelných zdrojů? To je podle mě naprosto nereálné. Neodpovídá to možnostem evropského prostoru a dostupných surovin," uvedl EN senátor Josef Vaculík.
(pokračování na straně 3)
(pokračování ze strany 1)
23. ledna příštího roku Evropská komise zveřejní návrh směrnice pro obnovitelné zdroje. Text zmiňuje například posilování konkurenceschopnosti biopaliv, zvyšování kapacit větrných elektráren, investice do zvyšování energetické účinnosti nebo vytvoření "inteligentní evropské přenosové soustavy", která by umožnila integraci obnovitelných a decentralizovaných zdrojů energie.
NOVÉ ELEKTRÁRNY VE FRANCII I BULHARSKU Unie na druhou stranu nahrává i atomu. Komise letos na podzim poprvé vyzvala sedmadvacítku, aby se více věnovala výrobě elektřiny z jádra. "Nemůžeme se jaderné energii vyhýbat," vysvětloval předseda Komise José M. Barroso.
Společnost ČEZ jeho výroky potěšily. "Je logické, že současná Evropa začíná vnímat jadernou energii jako řešení, protože jde o bezpečný a ekonomicky velmi efektivní způsob výroby elektřiny, která má navíc nulové emise. Díky dostatečným světovým zásobám paliva zde navíc nehrozí ani závislost na jednom dodavateli," popsal EN manažer ČEZ Ivo Měšťánek.
Mnoho evropských států už otázku jaderné energie řešilo před výzvou Evropské komise. V současné době se podle informací EN staví nové jaderné elektrárny ve Francii, Finsku, Rusku, Bulharsku a Rumunsku. Debata o výstavbě či rozšíření se vedle České republiky vede také například ve Velké Británii, Portugalsku nebo Polsku. Země, které se rozhodly jaderné zdroje odstavit, jako je například Německo nebo Švédsko, teď podle skupiny ČEZ diskutují o odkladu tohoto rozhodnutí. POLITICI: DOSTAVME ELEKTRÁRNU TEMELÍN V České republice se tak jako stále naléhavější objevuje otázka, zda dostavět další dva reaktory jaderné elektrárny Temelín. Politici, které EN oslovily, se mimořádně shodují: Dostavme je. Naplnila by se tak původní idea Sovětů, kteří od začátku počítali se čtyřmi reaktory. "Temelín je potřeba dostavět a stejně tak využít možnost dostavby nového jaderného bloku v Dukovanech," řekl EN senátor Vaculík. Podobné stanovisko potvrdil EN poslanec Vladimír Dlouhý nebo senátor František Kopecký. "Je nezbytné rozhodnout se co nejdříve, protože rozšiřování bude trvat podle zástupců ČEZ dvanáct až patnáct let," uvedl EN Kopecký.
Podle něj je nezbytné zahájit osvětovou kampaň pro české občany ve prospěch rozvoje jaderné energie. "Objektivně vysvětlit, proč právě jádro," doplnil.
Česká republika je v současné době zemí, která elektřinu vyváží. To by však podle odborníků nemělo trvat věčně. "Přijde doba - a není tak daleko - kdy v českém prostředí bude málo energie. Zatím ji vyvážíme, ale to se brzy zlomí. Musíme najít vhodné zdroje a mezi ty nejvhodnější patří právě atom," podotkl v rozhovoru pro EN senátor Ivan Adamec.
"Lidé neustále nadávají na ČEZ, jak je drahá elektřina. Ta je ale drahá, protože jí je komplexní nedostatek. Pokud nenajdeme vhodné zdroje, obávám se, že bude ještě dražší," doplnil Adamec.
Co vyhořelým palivem? Také na to mají tuzemští politici řešení. "Snahu zbavovat se vyhořelého jaderného paliva nepovažuji za šťastnou, je to dokonce nerozumné. Palivo je fakticky spotřebováno z devadesáti procent a po zušlechtění ho můžeme znovu využít k výrobě nových palivových článků," vysvětloval EN Vaculík.
"SPOLU S UNIÍ MUSÍ NAJÍT ŘEŠENÍ I ČESKO" Česká republika je v otázce energetiky a své energetické koncepce nerozhodná. Pozorovatelé tvrdí, že odsouvá zásadní rozhodnutí a systémová řešení. "Určitě už nastal čas pro strategická rozhodnutí, výstavba nových zdrojů je dlouhodobá záležitost a nedostatek energie v horizontu deseti let je jasnou věcí," uvedl EN Dlouhý.
Snahou Unie je co nejvíce snížit závislost států na Rusku. Brusel ví, že není strategické záviset na ropě a zemním plynu pouze na úzké skupině zemí. "S Ruskem je to zvláštní. Jako partner surovinových dodávek bylo vždy spolehlivé, ale jeho snaha v posledních letech vybudovat cesty na východní trhy je signifikantní a brzy by mohlo být vše jinak. Evropa zkrátka musí najít své řešení a s ní i Česká republika," dodal Dlouhý.