Josef Vaculík

Evropské fondy jsou jen doplňkem financování venkova

"Dobré životní podmínky venkova jsou postaveny na spolupráci a Program rozvoje venkova tuto spolupráci žádoucím způsobem posiluje," domnívá se Ing. Josef Vaculík, senátor za obvod Uherské Hradiště

Jako zástupce Senátu jste členem Monitorovacího výboru Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, známého také pod anglickou zkratkou EAFRD. Výroční zpráva za rok 2007 zmiňuje až tisíce zpracovaných žádostí. Můžete zhodnotit význam tohoto programu pro venkovské oblasti?

Jsme jednou ze zemí Evropské unie, která úspěšně zvládla start čerpání prostředků z tohoto fondu, který se snaží pomoci řešit potřeby venkova. Vzhledem ke značnému převisu žádostí ve většině programů se dá říci, že nastavené programy odpovídají potřebám jak komunální sféry, tak podnikatelům ve venkovském prostředí. Je důležité, že tyto podpory nejsou zaměřeny jen komerčně, ale také motivují jednotlivé zájmové skupiny i jednotlivce spolupracovat na dosažení cílů, které nakonec slouží všem. Dobré životní podmínky venkova jsou postaveny na spolupráci. Vždycky tomu tak bylo a Program rozvoje venkova tuto spolupráci žádoucím způsobem posiluje.

V Senátu jste mj. místopředsedou Stálé komise pro rozvoj venkova a také Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jak by se dle vašeho názoru měl a může náš venkov rozvíjet, ať již s pomocí evropských fondů nebo bez nich?

Venkov je pro mě harmonický život lidí v obcích zasazených v obdělávané kulturní krajině. Plnohodnotný život na venkově nemůže plně fungovat, pokud se stane jen místem pro přespávání, jak se tomu děje v mnoha místech našeho státu či naopak místem, které se lidmi naplní jenom o víkendech. Budoucnost venkova také nelze stavět na budování skanzenů. I venkovští obyvatelé musejí mít možnost doma nebo v blízkosti domova nalézt práci, která jim zajistí plnohodnotný život. A to nelze bez vybudování infrastruktury a zajištění dostupných služeb. A k tomu mnoha obcím a krajům chybí dostatečné zdroje. Je tedy třeba vytvořit podmínky pro možnost rozvoje podnikání i ve venkovském prostoru a podpořit spolkovou činnost včetně zachování základního školství třeba i formou malotřídek. Evropské fondy by měly být pouze doplňkem k financování těchto cílů, protože jejich význam se bude postupně snižovat. Fakticky jejich význam značně klesá již nyní v důsledku posilování koruny. Základem musí být dostatečné zdroje plynoucí z odpovídajícího výnosu z daní. Proto je nezbytné dokončit analýzu potřeb financování komunální sféry a upravit zákon o rozpočtovém určení daní tak, aby obce byly ve financování potřeb svého rozvoje v základních oblastech nezávislé na jakýchkoli dotacích.

Vzděláním i dřívější praxí máte velmi blízko k zemědělství. Právě evropský systém dotací v oblasti zemědělství bývá velmi často kritizován. Jaký je váš názor na tzv. Common Agricultural Policy, tedy společnou zemědělskou politiku?

Společná zemědělská politika je kritizována zejména ze strany WTO (Světové obchodní organizace), ale i z orgánů Unie a také řadou členských států. Přesto si nemyslím, že by úloha společné zemědělské politiky skončila. Nejen ve vztahu ke třetím zemím, ale i v otázce hlavní kritiky její působnosti, tedy systému dotací. Pokud by byly odstraněny společné dotace, okamžitě by byly ve většině zemí nastaveny dotace na úrovni jednotlivých států a projevila by se mnohem silněji než nyní soutěž národních rozpočtů i v této oblasti. A vzhledem k návrhu rozpočtu České republiky na příští rok nemám žádné iluze o zachování alespoň základní míry konkurenceschopnosti českého a moravského zemědělství. A navíc, pokud budou existovat dotace. ať přímé či nepřímé. v ekonomicky silných zemích světa, které jsou konkurentem našeho zemědělství, je třeba zachovat potřebný nástroj podpory i v našich podmínkách. Ovšem evropský systém dotací musí být mnohem pružnější a méně komplikovaný.

Jste současně zastupitelem ve Starém Městě, které se stalo jedním z přístavišť na Baťově kanálu. Zprovoznění vodní cesty představuje projekt, do kterého se zapojila řada obcí a měst, kraje, státní organizace, obecně prospěšné společnosti. Část nákladů pokryly dotace z evropských fondů. Jaká byla role zastupitelů Starého Města při realizaci projektu a je již teď možno zhodnotit přínos kanálu pro město?

Staré Město bylo jedním ze zakládajících členů Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě. Bylo to v roce 1995, když jsem byl členem rady města. Dnes je členy tohoto dobrovolného svazku celkem 18 obcí. Za loňský rok věnovalo sdružení rozvoji této vodní cesty téměř tři a půl milionu korun, samozřejmě za vydatné pomoci Zlínského kraje, který přispěl více než třemi miliony korun. Rozpočet na letošní rok je 2,7 milionu korun. Z přístaviště ve Starém Městě vyjíždí pravidelně jedna velká výletní loď a deset menších, k dispozici je i půjčovna loděk pro individuální vodní turistiku. Díky zprovoznění Baťova kanálu je dnes splavných téměř 80 km vodní cesty na řece Moravě. Na ni navazuje hustá síť cyklostezek, které spojují jednotlivé obce a řadu zajímavých míst v krajině včetně pohoří Chřibů. Tím vzrostla celková přitažlivost města. Toto nové turistické lákadlo přivádí do města a jeho okolí řadu nových návštěvníků, kteří samozřejmě vyhledávají i ubytování v místních penzionech a občerstvení v restauračních zařízeních.

Poslední otázka směřuje k vaší činnosti v oblasti kultury. Již několik let se pod vaší záštitou koná cyklus benefiční koncertů mladých hudebníků Srdce na dlani. Jste také činný ve Folklorním studiu Buchlovice, které pomáhá udržovat tradice. Jak vy osobně nejvíce vnímáte Evropu a Evropskou unii – jako politické, ekonomické nebo kulturní společenství?

Nejsilněji je Evropa spojena společným trhem, který je základem existence Evropské unie a bylo by ztrátou patrně pro všechny Evropany jej narušovat. Do politického sjednocení Evropa zdaleka nedospěla a zdá se, že překonat historické bariéry a někdy až příliš útlocitné, krátkozraké a mnohdy ve svých důsledcích škodlivé lpění na tzv. národních zájmech v této oblasti, ještě nějaký čas potrvá. Evropa má bohaté kulturní tradice a prvky sjednocení Evropy mají kořeny i u nás. Vzpomeňme například Moravské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, kteří jsou spolupatrony Evropy či myšlenky Jana Ámose Komenského, který vyslovil v Obecné poradě o nápravě věcí lidských myšlenku o mírové spolupráci národů světa. Evropa je rozhodně výrazným kulturním společenstvím s vysokou mírou tolerance k různým projevům kulturního dědictví i z jiných částí světa. Bohužel, vlivem globalizace a revolučního naladění Evropanů se někdy zbytečně zbavujeme bohatých kulturních tradic a pracně pak vymýšlíme granty pro jejich záchranu. Proto udržování tradic jako součást běžného života vidím jako nejlepší cestu k jejich trvalé záchraně.


Jaroslava Kypetová
Autorka se dlouhodobě věnuje problematice financování samosprávy a daňovým analýzám.

28.07.2008 | Seriál: 5 otázek pro ...