Josef Vaculík

Voda z krajiny postupně mizí 1 / 2

Zemědělec | rubrika: Publicistika | strana: 5 | autor: Zuzana Fialová
Sladká voda se stává strategickou surovinou a vedle energií a potravin bude limitem dalšího rozvoje lidstva. Stále ji však nechráníme jako nenahraditelnou hodnotu. Podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly zásoby sladké vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Uvedl to místopředseda stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Josef Vaculík na semináři Voda v krajině, který nedávno komise pořádala.

Podle Vaculíka rozdíly mezi klesajícími zásobami vody a spotřebou, která podle předpokladů bude v následujících letech stále stoupat, se neustále prohlubují. Rozsáhlé oblasti v Africe a Asii přestaly být pro nedostatek vody zemědělsky využívány. "Vodu přitom z krajiny vyhánějí svou činností i sami lidé. V minulosti šlo často o neúčelné meliorace, vysoušení rybníků a vody v nádržích a v mnoha případech nešetrné osevní postupy a agrotechnické operace či necitlivé způsoby těžby dřeva v lesích," řekl s tím, že vazba zemědělských činností a vodních zdrojů začíná patřit k prioritám vodního hospodářství. Z tohoto důvodu by zejména rozumné rozčlenění pozemků mělo hrát zásadní roli jak v rychlosti odtoku vody z krajiny, tak jejího množství a kvality včetně omezení vodní eroze. "Považuji za důležité zavést účinné mechanismy k posílení opatření proti uvedeným jevům. Obdobně by se měl zvýšit tlak na změnu hospodaření v lesích, zejména na šetrnější těžbu a svoz dřeva.
Radim Tolacz z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze připomněl, že nejen ve světě, ale i některých oblastech ČR se již projevují klimatické změny. Jejich nejviditelnějším projevem v posledních desetiletích je podle něj častější a intenzivnější výskyt extrémních jevů spojených s počasím a podnebím, jako byly povodně v letech 1997, 2002 nebo sucho 2003, orkán Kyrill či vichřice Emma a další události. "Pozorujeme také časnější nástup jara, a tím i delší vegetační období, což má vliv i na vodní hospodářství," konstatoval Tolacz s tím, že postupně se také posouvá areál rostlinných a živočišných druhů. Například klíšťata jsou na rozdíl od minulých let aktivní už i v oblastech ve výšce nad 700 až 800 metrů nad mořem. Dokonce jejich aktivita se z letního období rozšiřuje do celého roku, uvedl jako příklad.
V budoucnu odborníci podle něj předpokládají delší období sucha a změnu srážkových úhrnů. V zimním období - od listopadu do března až dubna - očekávají vyšší úhrny srážek, ale menší podíl tuhých srážek a kratší dobu se sněhovou pokrývkou. Od května do října by se měly celkové úhrny srážek snížit. "Je třeba s tím dopředu počítat," upozornil Tolacz. Zatímco na jihu Evropy budou podle něj problémy se suchem, Švédsko a Finsko kvůli tání ledovců budou mít vyšší dostupnost vody a delší vegetační období, takže i lepší možnosti pro zemědělství.

Poměry v ČR nejsou ideální

Vodní poměry v České republice nejsou podle zástupkyně ministerstva zemědělství ideální, vodní zdroje jsou totiž závislé na atmosférických srážkách. Veškeré vodní toky odvodňují území ČR do sousedních zemí, sklonitý terén způsobuje rychlý odtok vody a ani změny hospodaření v krajině nevedly ke zlepšení zadržování vody (retence) na území ČR. Navíc historicky vodní nádrže, které se zde budovaly k vyrovnání rozkolísaných vodních poměrů, potřebují opravy, a je třeba se věnovat jejich intenzifikaci. To jsou důvody, proč je potřeba věnovat optimalizaci vodního režimu v ČR velkou pozornost, uvedla.
Pokud jde o vodohospodářské aktivity, tak je třeba se zaměřit na posílení kapacity stávajících vodních děl, podporu úsporných technologií a technického vybavení u vodovodů a kanalizací a samozřejmě i revitalizaci vodních toků a nádrží. Zemědělské a lesnické aktivity by měly být nasměrovány k tomu, aby retence vody v krajině byla optimální. "Proto musíme věnovat pozornost potlačení eroze, zatravnění původně obhospodařované půdy, zalesňování a změně skladby porostů. Samozřejmě je třeba se zaměřit na úpravy lesních a svážných cest, které nejsou zcela ideální. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na technické vybavení omezující škody zemědělského a lesnického půdního fondu," míní zástupkyně MZe.
Michal Pravec z odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí upozornil, že pokud se problémy spojené s vodou nezačnou řešit ihned, mohou vyjít několikanásobně dráž než dnes. Podotkl, že na tomto úřadě už vznikl projekt Voda a krajina, jehož klíčovým cílem je optimalizovat vodní režim v krajině, a to především návrhy protipovodňových a protierozních opatření. Týkají se například pěstování vhodných kultur, změny druhové skladby lesů a podobně. "Principem je zachytit vodu tam, kam dopadla, protože tam má svoji funkci a účel," prohlásil Pravec. Za rok existence projektu jsou tato opatření zatím navržena pro deset procent České republiky, upřesnil. Dalším cílem je vytvoření informačního základu, ze kterého bude čerpat nejen stát, ale i příjemci dotace, kterými jsou samotní uživatelé krajiny, ať už sedláci, nebo to mohou být obce či správci povodí. Tento projekt má podle něj sloužit jako jeden z podkladů pro další strategické materiály, jako jsou plány povodí, rozvodí a podobně.

Finanční podpory

Podle MZe jsou vodohospodářské aktivity podporovány jak z evropských, tak národních zdrojů. V rámci osy I Programu rozvoje venkova (PRV) jde například o opatření týkající se podpory lesnické infrastruktury. V minulém roce bylo v této oblasti zaregistrováno 127 projektů. V rámci osy III pak obce do 500 obyvatel mohou získat prostředky na zlepšení dopravní a technické infrastruktury. Neopomenutelné jsou podpory směřující do vodovodů a kanalizací a čistíren odpadních vod. V tomto případě se podle zástupkyně MZe jedná o částku 620 milionů korun ročně. Určité prostředky nabízí také státní rozpočet. Pokud se jedná o podporu lesnímu hospodářství, pozornost je věnována lesům ochranným a zvláštního určení, protože právě v nich se nacházejí ochranná pásma vodních zdrojů. Stejně tak jsou připraveny dotace pro zavedení ekologických technologií, meliorace a hrazení bystřin.
Podporovány jsou také pozemkové úpravy, a to jak z PRV, tak z národních zdrojů. V této oblasti jde zejména o identifikaci a zaměření pozemků a realizaci společných zařízení pozemkových úprav, jako jsou protierozní opatření, vodohospodářská opatření, zvýšení ekologické stability krajiny a výsadba zeleně.
Na ochranu před povodněmi může pak ČR díky úvěru Evropské investiční banky od letošního roku do roku 2013 čerpat 15,2 miliardy korun. Z toho 10,2 miliardy je určeno pro správce vodních toků a 4,2 miliardy korun vlastníkům rybníků.
Zástupci ministerstva zemědělství připomněli, že od 1. července 2008 je účinná novela vodního zákona, která zásadně přispívá k omezení negativních účinků povodní a sucha a přináší možnost vypořádání majetkoprávních vztahů a využití územního plánování. [3]

[3]Klíčové informace [4]

[3] Sladká voda se stává strategickou surovinou. [3] Vlivem klimatických změn se prodlužuje vegetační období. [3] Vodní poměry v ČR nejsou ideální. [3] Problémy s vodou je třeba řešit hned.

Foto popis| Světové zásoby sladké vody klesají
Foto autor| Foto Zuzana Fialová